Turdus Merula


Stránky jednoho karlínského kosa turdus merula
 

Kosí moudro

Kos je blbej sok.

Kosí palindrom

Náhodný kos

náhodný kosKosí galerka



Kosí CD

kosí CD Stáhněte si kosí CD

Kontakt

K odeslání emailu použijte formulář Psaní pro kosa.

Registrace

Pro registraci použijte registrační formulář.

RSS

Kosí RSS kanál

Odkazy

Noční procházka s deštníkem

31. července 2011
Po delší době opět skladbička. A co že mě tak zdrželo? Dělal jsem několikery internetové stránky, předělával jsem si konečně koupelnu - už mi padala na hlavu, instaloval jsem nový notační software a učil se v něm pracovat ... no a takhle bych se mohl vymlouvat do nekonečna. Tedy ne že by předchozí věta nebyla pravdivá, ale přeci jen je to tak, že mě nic kloudného nenapadlo. Dá se to tzv. vysedět, ale mě nic vysedávat nebaví. Před nedávnem jsem telefonoval se sestrou Bárou (ahoj!) a už ani nevím proč, vzpomněl jsem si na jednu historku:

Bude to tak rok a půl / dva roky, co jsem seděl s kamarádkou Olgou (čau!) v hospodě po zavírací hodině a nechtělo se nám ven, protože venku hrozně lilo a my neměli deštník, ani kapucu. Chvilkama to vypadalo, že někdo nepřetržitě lije kýble vody z oken nad hospodou. Číšníci se nad námi slitovali, dali nám ještě malé pivo a my usrkávali a čekali až doprší. Po dopitém malém pivu stále pršelo, ale to už nás z hospody vyhodili, ovšem velmi milým způsobem, dali nám na cestu jeden zapomenutý deštník. Slíbil jsem, že ho vrátím ... mám ho stále doma, je to skělej "vystřelovák". Protože jsem slušně vychovaný (to ví málokdo ... a vracení deštníků do toho laskavě netahejte), doprovodil jsem Olgu na metro Florenc a pak jsem se vydal Karlínem k domovu - na Invalidovnu. Měl jsem veselou náladu a s deštníkem jsem si připadal trochu výstředně (běžně deštník nepoužívám) ... občas jsem si poskočil a něco zazpíval, smeknul jsem imaginární klobouk a mírně se uklonil, když páni policisté zastavili před přechodem pro chodce a nechali mě "přetančit" na druhou stranu ... a tak všelijak.

Já vím, příběh je to nezajímavý. Důležité je, že se mě Bára zeptala, jestli jsem už napsal skladbičku jak jdu s deštníkem. No a to bylo to nejdůležitější, protože mě hned napadla melodie (hned ta úvodní). Takže i úplně obyčejnej a nezajímavej příběh byl k něčemu dobrej. Ale žádné poučení v tom nehledejte.

Skladbičku jsem kompletně napsal a upravil v tom novém notátoru NOTION 3 a o zvuky nástrojů se postarala zvuková banka Miroslav Philharmonik od IK Multimedia. Původně jsem chtěl hned od začátku použít housle a violu, ale nakonec jsem se rozhodl pro dvě violy, protože housle - nemohu si pomoci - mečí.

2x viola, violončelo, fagot (to se rozumí), flétna, marimba, zvonkohra, rytmický buben, tympány a triangl.

Sdílet na Facebooku

Všechny články