Na svatbu, na Vysokou
13. listopadu 2009
V neděli 1.11.2009 ráno, jsem se neopařil čajem, nepolil jsem se kávou, dokonce jsem se ani nevyparádil jizvou á la Joffrey de Peyrac, od zubní pasty. Byl to významný den, vdávala se, už zase, má jediná a tedy nejhodnější, sestra Bára. Strávil jsem celých patnáct minut před zrcadlem, pět minut jsem se snažil nacpat jeden chlup zpátky do nosu a zbylých deset minut jsem si honil patku. Vyšňořil jsem se tak rafinovaně, že by kdekdo stěží poznal, že jedu na svatbu, zato by si kdekdo mohl myslet, že se chystám na myslivecký bál. A hurá na Vysokou.Do Vysoký jsem jel s kamarádama autem. V autě byla legrace. Usnul jsem jako první. Neřídil jsem.
Obřad byl od 12:00 na místní faře. Když si novomanželé konečně řekli „Ano“a „Dobrovolně ano“, započali gratulace. Jak jsme tam tak stáli ve frontě a třásli se na potřesení rukou novomanželům, upozornila mě kamarádka Zdislava (ahoj!) na knížku Tracyho Tygr od Williama Saroyana, co se tam jen tak hala bala povalovala v prosklené almaře, bylo to staré, kapesní vydaní, kde se nachází moc pěkný překlad básně Tygr od Williama Blakea … „Tygře, tygře planoucí – lesem černým za noci …“ Chtěl jsem ji šlohnout, ale přání jsem vyslovil moc nahlas a několik lidí mě upozornilo, že na faře se nekrade – AHA! Klidně se tam zajeďte podívat, stále tam je. Po malém přípitku se šlo do hospůdky U zlatého kola na oslavu.
V hospodě se děly věci, které se v hospodách celkem běžně dějí. A kromě toho tam byla legrace.
První fotky ze svatby, můžete vojukat v této galerii. Nevtíravě bych rád upozornil na sekvenci posledních čtyř fotografií, kde můžete spatřit Báru a mou maličkost, jak spolu vesele dovádíme.
Svatební fotky od svatebního fotografa zatím nejsou, on se totiž někam ztratil. Naposledy byl spatřen, jak opouští hospodu oknem … i s fotoaparátem.
Podle posledních zpráv se ale našel, ten fotograf, takže fotky budou.
Jestli máte pocit, že jsem o svatbě vlastně nic nenapsal, tak se naše pocity téměř shodují.
Ilustrační fotku Báry s Tomášem a s Vincentem jsem nevybral náhodou. Všimněte si, že se Vincent schválně přestrojil za medvěda, aby měl lepší kostým než já. Obě fotografie fotil Lukáš neasi Hamáček.