Rýmová
13. ledna 2011Probudil jsem se k ránu s plným nosem. Ležel jsem ve tmě a těžce oddychoval, jako bych právě vyšel do pátého patra s nákupníma taškama a s batohem plnym lahváčů (třeba). Přemýšlel jsem, že zemřu, ale protože v posteli kromě mě neležel už nikdo, komu bych to sdělil, tak jsem raději neumřel, aby o to někdo nepřišel. Chvilku jsem přemýšlel, co budu dělat, protože spát už se mi nechtělo. Nakonec jsem na to přišel a tak jsem to řekl tiše do tmy: "debáb básničku ... He – hE - HEPČÍ". Posadil jsem se na kraj postele, a když jsem zlikvidoval jednu plenu na smrkání, napadlo mě tohle (přes den jsem udělal malé úpravy):
Básníci – jde-li o rýmu
Jak' malí těší se na zimu
Dneska se tím už ani netají
Rýmy jim z nosu jen tak kapají
To já – co dělám do kosů
Mám leda nudli u nosu
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
13.01.2011 - Rýmová