Ptačí záležitosti
21. února 2011Pořídil jsem si Canon na kosy, jenže se o tom asi nějak domákli, páč jsem od té doby žádného neviděl. Canon je to prvotřídní, kompakt Canon PowerShot G12 – opravdu nevím, co kosům vadí. Kosové mi hopsávají pod okny, tak občas číhnu, jestli se tam některý z poslů jara nemrcasí, ale po kosech jako by se zem slehla.
Viděl jsem tuhle pod oknem ale jiné mistry: Holuby.
Myslel jsem nejdřív, že si hrají s rohlíkem, ale nehráli si, snídali. Je to zvláštní podívaná, na snídající holuby (jistě se tak vypořádávají s každým žvancem). Vezmou do zobáčku rohlík a zatřesou hlavou, takže ta větší a těžší část rohlíku někam, naprosto nepředvídatelně, odletí. Když odletí rohlík před holuba, tak k němu zase doskáče a proces se opakuje, když ale odletí rohlík za holuba, tak jde holub prostě jinam – za nosem. Jiný holub, který zrovna hopsá kolem, se vůbec nediví, že před něj jako by nic spadl kus rohlíku a uďobne si, čímž rohlík zase někam odhodí, třeba před jiného holuba. Takhle si naprosto nesmyslně přehazují rohlík, dokud ho nesní, neztratí, nebo dokud jim ho někdo nevezme ... nesežere.
Všiml jsem si pochvíli, že stejně nevěřícně jako já, sleduje holubí blbnutí havran, jenom necivěl s otevřenou pusou. Když už ho blbnutí holubů nebavilo, přiskákal do toho sranda hloučku, přímo k rohlíku, přišlápl si ho přátkem a kus si z něj zobanem utrhl. Takhle jednoduše sežral rohlík za přítomnosti čumících holubů.
Když havran odletěl, našel jeden holub další kus rohlíku a ... čekal jsem, jestli se třeba nenaučil něco od havran - nenaučil ... začalo další holubí mamlasení s rohlíkem.
Někteří ptáci jsou prostě neponaučitelní.
Je ovšem i možné, že holub by na přišlápnutý kus rohlíku nedosáhl zobáčkem. Třeba to nejsou úplní pitomci.
Kdyby vás zajímalo, co si myslí jedna podivná holubí partička, tak C.D.Payne to pěkně popsal v knížce Holubí mambo. Hurá do knihkupectví.