Kos v literatuře, filmu, písničce atd. XI.
Tentokrát 4x kos v poezii Ivana Wernische, Jana Skácela a Františka Halase.
29. listopadu 2017
Čas od času na mě vyskočí z knížky, z písničky nebo třeba z filmu kos a kde jinde by o tom mělo být napsáno, než na kosích stránkách. Určitě spoustu kosů přehlédnu nebo přeslechnu, tak mi klidně posílejte na email zajímavé kosí tipy!
1) Sluníčko svítí - Ivan Wernisch
Sluníčko svítí
na lesní hřbitov
pod starým zámkem
dole pod skalami,
voní tu pryskyřník,
hlína a jehličí,
bzučí tu čmeláci,
růžová ještěrka
strnula na schodu
Kos po mně kouká
Co tu chceš, člověče
Nic, chtěl bych jenom
ve stínu u zdi
maličko umřít,
než zase půjdu
2) Stopadesátý sonet o jaru - Jan Skácel
Jaro je tak křehké
až se světlo láme
pomalu
slimáčími růžky
se odhodlává tráva
listí má prsty
k zemi svěšené
a ráno nepřestává
po celý den
a trvá přes půlnoc
a do poslední chvíle
na větvi hlohu
zpívá v dešti kos
a šílený je
3) K čemu by byl kosu nos - Jan Skácel
Ten černý chlapík, to je kos,
jenž křídla má a nemá nos,
a místo nosu má však - copak?
No přece dlouhý rovný zobák
a zobákem tím, má-li kdy,
ze země tahá žížaly.
4) Dětí jako smetí (Kos se směje) - František Halas
Kos se směje, kos si hvízdá: Hele, mají prázdná hnízda!
Kde se vrtí jenom staří, kloudně se nic nevydaří.
Nedohvízdal, je to tady, hnízdo mladých píská hlady.
Tam zobáček, tu zobáček, propotil si sháňkou fráček.
Vlaštováček koukal v smutku dětem stále do žaludků.
Poslední dvě básničky zhudebnil Jiří Pavlica a Hradišťan... tady je k poslechu a pokoukání básnička Františka Halase:
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
29.11.2017 - Kos v literatuře, filmu, písničce atd. XI. (Tentokrát 4x kos v poezii Ivana Wernische, Jana Skácela a Františka Halase.)