Kosí úterý IV. - Postel s příběhem
Nikoli příběh z postele
20. srpna 2019
Příběh se odehrál někdy před deseti lety. Jména některých postav nejsou změněná, už si je totiž nepamatuji, jsou jiná. Tedy nejspíš jsou jiná, samozřejmě jsem se mohl trefit do jmen původních.
Dějství první
Zavolal jsem kamarádovi, panu D., jestli by mi nevyrobil dřevěnou postel podle mých představ. Domluvili jsme se a za nějakou dobu přijel i se svým kolegou/pomocníkem Frantou, aby mi postel sestavili. Měl jsem tenkrát na sobě takové dost výrazné batikované tričko, což ale nebylo nic neobvyklého, páč v té době jsem jiná než batikovaná trička nenosil. Zatímco pan D. popíjel kávu, Franta smontoval postel, usadil rošt a položil matraci. A příběh postele mohl začít.
Dějství druhé
Tak měsíc po smontování postele jsme šli s panem D. v nějaký pátek na pivo do Černý kočky (dnes již neexistující hospoda/klub). Pan D. přišel s kamarádkou Petrou, které každých dvacet minut zvonil telefon, který si chodila vyřizovat ven. Volal její přítel, který jí z dobrého důvodu nevěřil, že je s kamarádkou na chatě. Po dvou hodinách jí nejspíš uvěřil, protože přestal volat. Pivili jsme a povídali si a tak dále a tak všelijak, když z pana D. vylezlo, že chtějí s Petrou vyrazit v sobotu někam na výlet a jestli by u mě nemohli přespat. U pana D., ani u Petry přespat nemohli, oba bydleli ve stejném baráku, takže by je mohl zmerčit její přítel. Proč ne, řekl jsem a šli jsme. U mě doma jsme ještě načali nějaké víno, což s příběhem nijak nesouvisí.
Petra neměla nic na spaní, tak jsem jí půjčil takové výrazné batikované tričko a šel jsem navštívit koupelnu nebo co. Když jsem se vrátil, seděla Petra na mé "nové" posteli v kalhotkách a batikovaném tričku a pan D. ji fotografoval. No nic, dopili jsme víno a nějak zalehli. Druhý den pan D. s Petrou vyrazili na výlet.
Dějství třetí
Po dalším měsíci jsem se sešel s panem D. na pivu.
"Musim ti říct velikou legraci," začal zničehonic pan D. a potutelně se usmál. "Pamatuješ, jak jsme u tebe přespali s Petrou a já ji tam fotil?"
"Jo, to si vybavuju. Druhej den jste jeli na nějakej výlet."
"Tak si představ, že její přítel ty fotky našel. Fotil jsem jejím foťákem a fotky jsme zapomněli vymazat."
"Tak to máš asi blbý ne, když jejího přítele znáš?"
"Byl pěkně nasranej, ale já na těch fotkách nejsem," řekl pan D. pobaveně.
"Tak vo co de?"
"No na těch fotkách sedí Petra jen v kalhotkách a v tvym batikovanym tričku na tvý posteli."
"A proč by mě to mělo zajímat?"
"No třeba proto, že její přítel je Franta, kterej ti tu postel montoval!"
"Ses posral?!?"
Závěr
Frantu jsem už nikdy neviděl, ale tak čtrnáct dní jsem před odchodem z bytu kontroloval, jestli nečeká před barákem. Dneska už bych ho nejspíš ani nepoznal.
Nedávno jsem zavolal kamarádovi, panu D., jestli by mi nevyrobil dřevěný stůl podle mých představ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
20.08.2019 - Kosí úterý IV. - Postel s příběhem (Nikoli příběh z postele)