Kosí úterý CII. - Žvýkačkový sýr
Jak teď píši Kosí úterý jen jednou za měsíc, tak se mi vždycky nashromáždí několik témat, která nechávám uležet až do poslední chvíle, páč jedno z nich určitě nakyne víc než ostatní a to pak zpracuji. Ale taky se třeba ve chvíli, kdy už mám celé nové Kosí úterý připravené v hlavě a stačí ho "jen napsat", přihodí něco, co celý koncept spláchne do hajzlu a na poslední chvíli téma změním. Přesně to se přihodilo tuhle sobotu.
Byli jsme s tatínkem na sobotním obědě v naší oblíbené restauraci Karlínský mlýn. Chvilku před tím, než jsme odešli, přišel do restaurace pán s dítětem v kočárku a s asi tak pětiletým klukem a usadili se ke stolu naproti, takže jsem, aniž bych se musel nějak namáhat, slyšel, co si objednávají. Probíhalo to nějak takhle:
Servírka: "Máte vybráno?"
Pán: "Tak jednou ten smažený sýr... s..." - otočil se na kluka - "bramborama?"
Kluk: "S hranolkama, ale já bych..."
Pán: "A..." - otočil se na kluka - "malinovku?"
Kluk: "Kofolu, ale já bych tati..."
Servírka: "Tatarku?"
Pán: "Hmm..." - otočil se na kluka - "tatarku?"
Kluk: "Kečup, ale já bych tati chtěl..."
Pán: "Tak kečup."
Kluk: "Já bych..."
Pán: "No a já si dám tu polívku..."
Kluk: "Tati, já bych ale chtěl..."
Pán: "A ten řízek s bramborama."
Kluk: "Tati..."
Servírka: "A k pití?"
Pán: "Pivo."
Kluk: "Já bych ale..."
Servírka: "Velké?"
Kluk: "Tati, já bych..."
Pán: "Malé."
Servírka: "Děkuji."
A tím objednávka skončila. Dítě v kočárku dělalo jakoby nic, ale já byl jak na trní, co to ten kluk vlastně chce. Kluk si všiml, že je se zájmem pozoruji, tak jsem začal děsně nenápadně koukat z okna, ale slyšel jsem, jak říká: "Tati, ale já jsem přece chtěl ten žvýkačkový sýr!" Pán se zatvářil trochu ustaraně (to vím, páč už jsem je zase se zájmem pozoroval) a řekl: "Žvýkačkový sýr je přece ten smažený sýr, který jsem ti objednal. Tak se tomu normálně říká, víš?" Kluk se chvilku tvářil, jako kdyby mu zrovna někdo nalhal, že Ježíšek neexistuje, ale nedal se a po chvilce řekl razantně: "NENE!" Vlastně jsme to "NENE!" řekli téměř unisono, ale já si to řekl jen tak pro sebe.
Přemýšlel jsem pak po zbytek víkendu, jestli jsem měl jako kluk taky nějaké divně pojmenované jídlo, ale nic mě nenapadlo. Vzpomněl jsem si jen, že jsem měl tak v pěti šesti letech kečupové období. Kečup byl smyslem života. Kečup jsem si dával i ke kečupu. Dnes kečup aplikuji na pokrm velmi obezřetně, páč jak jistě víte, když na něco dáte kečup, chutná to jako kečup.
Jeden bývalý pracovní kolega si v pizzerii rád objednával tu nejrozmanitější pizzu, kterou pak zalil půl centimetrovou vrstvou kečupu. Obsluha pizzerie vždy odvracela zrak, aby nemusela sledovat vraždění jídla kečupem. "Jaký to máš?" ptali se ostatní kolegové, kteří si trapně objednali třeba jen sýrovou pizzu. "Chutná to jako vždycky!" odpovídal s pusou od kečupu kolega.
Začátkem 90 let nás pozval dědeček, který se po revoluci vrátil z USA, do jedné brněnské čínské restaurace. Do Brna jsme jednou za čas jezdívali k příbuzným. V té době ještě tyhle restaurace nebyly na každém rohu a tahle byla hogo fogo. Objednal jsem si tenkrát pstruha s rajskou omáčkou. Dodnes nemám tušení, co mě k takové nerozvážnosti vedlo, páč ryby plné kostí jsem nejedl, nejím a nemám v plánu na tom něco měnit. No co, stalo se. Pstruh přistál na stole v podlouhlém hlubokém talíři a opodál ještě přistál omáčník plný rajské majdy. Pstruh na mě divně pokukoval, tak možná proto jsem vzal omáčník a celý obsah jsem vylil do hlubokého talíře. A to bylo naposledy, co jsem pstruha viděl. Dodnes si vybavuji, jak mizí v husté rajské omáčce a jak mi hlavou proběhlo, že to není vůbec dobře. Věděl jsem, že je tam někde na dně toho hlubokého talíře, ale nevěděl jsem, kde přesně. Zápas s pstruhem vám popisovat nebudu, ale když jsem dojedl, nebo přesněji, když jsem konečně souboj vzdal, vypadalo to kolem talíře, jako kdybych tam toho pstruha porcoval motorovou pilou. Souboj to byl nelítostný a musím smeknout před soupeřem, který, ač úplně tuhý, zvítězil. Čest jeho památce.
Pstruha v rajské omáčce jsem si už nikdy nedal a nedám, ale moc se těším, až si v nějaké restauraci objednám žvýkačkový sýr.
KLAP!
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY