Kosí úterý XXXVI. - Introvertní sejrál
Stejně jako kdekdo sleduji všelijaké seriály. Tedy nesleduji tzv. nekonečné seriály, na to nejsem vybavený, ale jinak jsem schopný koukat na všelicos. Jako introvert jsem nemohl nepostřehnout, že většina postav v seriálech je extrovertních. Když už se v seriálu vyskytuje introvert, je to téměř vždy hlavní hrdina. Zatímco introvertní hlavní hrdina něco dělá, třeba pátrá po vrahovi, ostatní postavy hlavně hodně mluví, pořád něco řeší a popisují děj. Takže když je třeba scéna kde leží chlap s nožem v zádech, nastane něco takového: Hlavní hrdina se mrkne na mrtvolu (celek), podívá se na nůž (detail) prohlédne místo činu (několik polocelků a polodetailů) a zapálí si cigaretu (detail). Ale protože by to nemusel každý pochopit, objeví se na scéně třeba policista z jiného oddělení, který se s naším hlavním hrdinou moc nemusí a začne mluvit: “Toho chlapa si tady pod Karlovým mostem tím nožem na chleba zapíchnul ty, ne? Bydlíš tady za rohem na Maltézském náměstí, tak abys to neměl daleko do práce. Ha ha ha. No hele, támhle jsou stopy od pneumatik a tady je vidět, že ho sem dotáhli, takže zabitej byl určitě někde jinde! A neukradli mu Rolexky, takže určitě nešlo o loupežné přepadení.” Prostě vedlejší postava popíše, co hlavní hrdina viděl a já mám jako divák pocit, že co se neřeklo, to se nestalo.
Můj oblíbený introvertní hlavní hrdina je Geralt z Rivie, postava z fantasy příběhů o zaklínači. V knížkách ani v seriálech toho moc nenamluví. V první sérii seriálu Zaklínač (Netflix 2019) řekne nejčastěji “Hmm” a “Sakra”.
Až budu točit seriál, k čemuž se opravdu nechystám, takže můžete klidně spát, bude to vyloženě introvertní záležitost. Příběh bude mít zcela jistě nádech i výdech patafyziky. Záhadný Xylo von Karlín, hlavní hrdina příběhu a samozřejmě introvert, bude se svým introvertním přítelem Lenochem z Pelechu, který pracuje zásadně z domova, pátrat po tajemném jotvorovi. Zatímco Xylo bude pátrat po ulicích a nebojácně se vrhat do světlých předkoutí, Lenoch vyšle do terénu kosího špióna (tady si střihnu malou roličku), což bude jedna z mála postav, která v seriálu promluví! Nejčastěji řekne “to nevadí!” V posledním díle seriálu, což bude hned ten první, ale diváci to zjistí až v předposledním díle, což bude sedmý díl z dvanácti v desetidílné sérii, se ukáže, že jotvor žije na střeše, pěstuje střešně a venčí střeštěně. A nebo taky ne!
Jak jsem již prozradil, příběh bude zaměřen introvertně.
Příklad č 1: Xylo se bude procházet svou pracovnou. Nebude chodit sem a tam, prostě půjde pořád rovně. Když přijde ke stěně, stane se stěna podlahou, když přijde ke stropu, stane se strop podlahou atd. Nebude chodit po stěnách, to nejde žejo, stěny se přizpůsobí jeho chůzi. V běžném příběhu by do takové místnosti vešla třeba uklízečka a hned by se ptala co se to děje a chtěla by vysvětlení a Xylo by ji pozval na kávu s hrnkem nebo bez a všechno by jí pověděl, aby měl divák jasno. Tak to v mém příběhu nebude. Xylo nebude vysvětlovat něco, co je úplně jasné. Prostě mluvit se bude jen v nejnutnějších případech. A když bude moc dlouho ticho, přiletí kosí špión a řekne “to nevadí!”
Příklad č. 2: V jedné scéně přejde přechod přes chodce na červenou, ale nikde se neobjeví chytrák, který řekne “přešel jsi přes chodce na červenou”, páč to každý vidí.
Nejde o to udělat němý film, ale eliminovat zbytečné pindání. Když do příběhu nedám postavy, které vytvářejí problémy a pak si o tom potřebují promluvit, což je často jediný smysl jejich rolí, tak ušetřím sobě i divákům spoustu času a nervů. A hlavně nebudu potřebovat skoro žádné herce.
Asi začnu točit sejrál… a nebo zmrzlinu.
Tak hlavně se můžete točit, že to nikdy nenatěším. To nevadí!
KLAP!
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY