Kosí úterý LXIV. - Zebral
Pozorný návštěvník kosích stránek s dobrou pamětí, tedy kosí pamětník, si jistě všiml, že čas od času v Kosím úterý zrecykluji nějaký starší příběh. Dnes to bude ten o zebralovi, o kterém jsem psal 6. září 2011. Starší příběhy netahám jako králíky z klobouku, musí se přihodit něco, co mi nějaký ten příběh připomene. Třeba deset let starého zebrala mi v neděli připomněl Karel Gott. Nebo přesněji, připomněla mi ho televizní reklama, ve které je písnička, kterou zpívá Karel Gott. Každopádně v obou případech je v tom namočená televize. Mít dnes doma televizi není tzv. "in", ale já byl vždycky spíš (ani né tzv.) "out", tak není divné, že televizi doma mám. A vůbec mi to nevadí. Normálně spolu vycházíme... ale ven na procházku ji neberu.
Bednu, jak se taky televizi říká, si často pouštím jen jako kulisu a většinou na ni ani nevidím. Minulý týden jsem zaregistroval, že na některém programu (nebo spíš na některých programech) běží reklama, ve které Karel Gott zpívá "jsou zpátky". Nevěnoval jsem tomu moc pozornost, ale stejně mi to přišlo nějaký divný, tak jsem se v neděli, když zase běžela ta reklama, šel konečně podívat, co to teda jako je a zjistil jsem, že Karel Gott ve skutečnosti zpívá "jsou svátky". A to mi připomnělo toho zebrala.
V úterý 6. září 2011 ráno jsem si jako obvykle zapnul k mrcasení po bytě a chystání se do práce bednu, s úmyslem dozvědět se, co se děje ve světě. Televize zamrkala, objevil se nějaký obrázek a tak jsem s představou, že jsem si pustil ČT 24, odcházel do koupelny páchat ranní hygienu. Čistím si zuby a najednou slyším z televize hlas, přerušovaný šmrdláním zubního kartáčku: "zebral… černý zebral… bílý zebral...". To bude nějaké záhadné zvíře, které jsem ještě neviděl, napadlo mě a i s kartáčkem v puse jsem se šel na záhadného zebrala podívat. U televize jsem znejistěl, páč jsem měl puštěný kanál ČT Sport, což se muselo přihodit nějakým nedopatřením (normálně ten kanál nemám ani naladěný). Na obrazovce probíhala napínavá rekonstrukce jakési šachové partie, komentovaná paní z nějakého brněnského studia: "Takže když táhnul na é čtyři, tak bílý zebral věž a pak černý zebral koně... no a pak bílý zebral koně střelcem..."
Pamatuju si, že mě tenkrát docela mrzelo, že zebral není zvíře a dost možná že jsem tehdy odjel do práce i s kartáčkem na zuby v puse.
Když se ale zebral takhle po deseti letech sám vrátil, rozhodl jsem se soukromě vyhlásit 6. září jako Kosí den zebrala. Během tohoto dne budu nosit jednu ponožku bílou a druhou černou. Na konci dne budou nejspíš obě ponožky černý, ale to nevadí. Klidně se můžete připojit a slavit Kosí den zebrala se mnou. Já vám to vždycky 6. září připomenu... asi.
KLAP!
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY